Stodvacetiletá historie hasičského sboru ve Smilových Horách. Z pamětní knihy sboru dobrovolných hasičů spojených obcí Hor Smilových, Stojslavic, Obrátic, Velkého Ježova. Bylo to dne 17. července 1887 v 7 h večer v neděli, kdy na konci vesnice vypukl požár, jemuž padly za oběť 3 domy na konci vesnice. Díky bohu, že týž večer bylo počasí krásné, úplně bez větru. Při trochu větším větru by bylo neštěstí mnohem větší a to tím více, jelikož obec neměla žádného potřebného náčiní hasičského. Požár nastal následkem neopatrnosti. Rok 1887 však neměl jediného požáru dosti. V září ze dne 24 na 25 vypukl kolem 11 hod. v noci oheň ve stodole Petra Pudila v čísle 27 na Horách Smilových. Byla to noc strašná a děsivá, neboť následkem velké vichřice se oheň bleskurychle šířil a v půl hodině se nalézali usedlosti čp. 27, 28, 29 a 30 v plamenech. Sousední usedlosti museli se velikým násilím chrániti pomocí větví stromů, jimiž se jiskry ze střech smetali a pomocí vody, kterou v putnách ze značné dálky nositi bylo. Bohužel, že nebylo při ruce toho nejmenšího náčiní hasičského. Jediná stříkačka obecní z Těchobuze se dostavila, když již požár byl omezen a usedlosti lehli popelem. Přece však dosti velké a platné služby prokazovala a s radostí v této kritické době uvítána byla. Následkem těchto neštěstí, jak obyčejně bývá, našla se konečně myšlenka hasičského souhlasu, zřídit v obci Smilových Horách hasičský sbor a pořídit mu potřebné náčiní. V měsíci říjnu 1887 sešlo se obecní zastupitelstvo politické obce Hor Smilových a usneslo se jednomyslně, aby na návrh učitele Karla Mikuškovice byl zřízen v politické obci Horách Smilových Sbor dobrovolných hasičů, spojených obcí se sídlem ve Smilových Horách. Zároveň bylo usneseno, aby bylo tomuto sboru objednáno nejdůležitější hasičské náčiní od firmy R. A. Smékal v Praze, ovšem na dluh, neboť obec byla chudá a neměla žádného vlastního jmění. Obecní zastupitelstvo spoléhalo na různé příspěvky z milodarů a doufalo, že bude je moci v brzké době uhradit. Dále se usneslo této firmě se zaručit za dlužnou částku. Tímto byl učiněn první nadějný krok kupředu. Po tomto rozhodnutí obecného zastupitelstva se sešli:

  • Vojtěch Kopecký – řídící učitel
  • Karel Mikuškov – učitel
  • Josef Hojovec – starosta obce

a učinily k občanstvu politické obce Smilovy Hory následující prohlášení: Drazí občané! V neděli dne 6. listopadu 1887 po ranní mši svaté se sejděměž, abychom založili spolek dobrovolných hasičů spojených obcí na Horách Smilových. Nikdo nezůstaň doma, maje prospěch naši obce na paměti. Nashledanou ve škole. Na základě tohoto provolání sešli se skutečně občané ze Smilových Hor, Obrátic, Stojslavic a Velkého Ježova. Jenom občané z Malého Ježova se nedostavili a prohlásili, že nechtějí mít nic společného s hasičstvem. Dne 6. listopadu 1887 se sešlo přes 60 občanů, z nichž po krátkém proslovu řídícího učitele Vojtěcha Kopeckého a učitele Karla Mikuškovice přistoupilo 55 na činné členy hasičského sboru. Zvolili prozatímní zřizovací výbor a to:

  • Vojtěcha Kopeckého
  • Karla Mikuškovice a Josefa Hojovce

Usnesli se podat u C. K. místodržitelství žádost o schválení činnosti sboru a bude opatřeno hasičské náčiní, budou prováděna pořadová cvičení. Rok 1887 byl šťastným rokem pro hasičskou myšlenku v naší obci. Výnosem C. K. místodržitelství ze dne 11. února 1888 číslo 6715 bylo povoleno zřízení spolku pod jménem: Sbor dobrovolných hasičů spojených obcí se sídlem na Horách Smilových. Výnosem C. K. okresního hejtmanství v Táboře ze dne 3. března 1888 bylo povoleno sboru používat plátěného stejnokroje. Na základě těchto výnosů svolal zřizovací výbor přihlášené členy nového sboru hasičského na den 10. března 1888, kde byla provedena volba funkcionářů. Zvoleni jednomyslně byli:

  • Vojtěch Kopecký, řídící učitel – ředitel
  • Karel Mikuškovic, učitel – velitel
  • Josef Hojovec, rolník – podvelitel
  • Jakub Kopecký, rolník – četař
  • Josef Šteker, rolník – četař
  • Jan Semrád, rolník – nadlezec
  • Josef Blažek, rolník – nadlezec
  • Karel Křepelka, rolník – hornista
  • Karel Mikuškovic převzal ještě funkci jednatele
  • Josef Hojovec – pokladník

Dále bylo usneseno požádati tehdejšího okresního starostu Emanuela Štěpána Kletečku, statkáře v Obráticích, aby se stal protektorem založeného hasičského sboru, neboť o jeho zřízení měl velké zásluhy a byl velkým přítelem hasičstva vůbec. Tím začal sbor veřejnou činnost s velkou láskou a oddaností všech svých 55 členů. Od té doby přihlášení členové pilně cvičili pořadové cvičení a přednáškami Karla Mikuškovice byli seznamovány s funkcí a obsluhou stříkačky čtyřkolové, dvoukolové a užívání žebříku a dalšího náčiní.. Obecní zastupitelstvo pak jednalo s firmou R. A. Smékal v Praze o zakoupení čtyřkolové a dvoukolové stříkačky, 60 m hadic, 55 lezeckých pásů a dalšího náčiní. 9. června 1888 za bouřlivého počasí a krupobití byly přivezeny stříkačky, které byly již toužebně očekávány. Ve schůzi konané 10. června 1888 bylo usneseno, aby byly stříkačky dne 17. července 1888 posvěceny a odevzdány k svému účelu a přitom, aby se týž den konala domácí hasičská slavnost. 17. července 1888 byl slavnostním dnem nejen pro hasičstvo, ale pro veškeré obyvatelstvo obce Smilovy Hory. V 8 h se sešli všichni členové sboru ve stejnokrojích ve škole a odtud se odebrali s hudbou do Obrátic pro E. Š. Kletečku, kterého požádali o převzetí protektorátu nad hasičským sborem, což on přijal. Po proslovu velitele Karla Mikuškovice odebral se sbor k obecnímu zasloužilému starostovi Karlu Průšovi v Obráticích, kde mu jako jednomu ze zakladatelů hasičského sboru a obecnímu zastupiteli byla provolána třikrát sláva. Po příchodu sboru z Obrátic následoval pochod s ověnčenými stříkačkami před kostel. P. Moric Matoušek, velký přítel hasičstva provedl vlastní svěcení. Po jeho krásném projevu a proslovu protektora E. Š. Kletečky, řídícího učitele Vojtěcha Kopeckého jako ředitele spolku, velitele Karla Mikuškovice následovalo složení slibu jednotlivých členů sboru do rukou velitele sboru. Odpoledne byla konána schůze a provedeno slavnostní předání dvoukolové stříkačky obci Velký Ježov pro místní četu.

Pak byl uspořádán koncert kapely z Velkého Ježova a na konec se všichni odebrali do Smilových Hor, kde v hostinci Tomáše Zemana byla konána taneční zábava. O ustavení hasičské čety ve Velkém Ježově měl velké zásluhy uvědomělý přítel hasičstva rolník Josef Čeněk, který pronesl slavnostní projev, v němž nabádal k svornosti, oddanosti k hasičské myšlence a lásce k bližnímu. Vyzval dále přítomné členy hasičského sboru, aby se podepsali do zápisové knihy jako zakladatelé hasičské myšlenky v obci. Podpisy prvních a zakládajících členů sboru hasičského na Horách Smilových:

  • Emanuel Mareš
  • Štěpán Kletečka
  • Vojtěch Kopecký – ředitel
  • Karel Mikuškovic – velitel
  • Josef Hojovec – podvelitel
  • Jakub Kopecký – četař
  • Josef Šteker – četař
  • František Mlada
  • Karel Křepelka
  • Tomáš Zeman
  • František Průša
  • Josef Novotný
  • František Pohan
  • Karel Poláček
  • Karel Hojovec
  • Jan Prokop
  • Josef Čeněk
  • Josef Vitovský
  • Jan Lhoták
  • František Jelínek
  • Václav Plášil
  • Vojtěch Míka
  • František Holub
  • Vojtěch Budil
  • František Mareda
  • Antonín Dvořák
  • Antonín Pecinovský
  • Karel Zeman
  • Josef Zeman
  • František Blažejovský
  • Ludvík Zich

Dary na uhrazení dluhu vzniklého zakoupením stříkaček a náčiní:

  • Císař František Josef I. – 60 zlatých
  • Okresní zastupitelstvo v Mladé Vožici – 50 zlatých
  • Dr. Veis, velkostatkář v Pacově – 50 zlatých
  • Česká pojišťovací společnost – 30 zlatých
  • Prelát Strahovský – 15 zlatých
  • Příspěvek občanů obce Smilovy Hory – 42 zlatých
  • Pojišťovací společnost Phonix – 10 zlatých

Sbor, jelikož měl nejpotřebnější hasičské náčiní, začal cvičit zatím po dobu žní a polních prací 1x měsíčně. Od září pak každý týden a kromě pořadových cvičení prováděl i nácvik obsluhy stříkačky. Prvního požáru se sbor účastnil 8. července 1888 ve Zdiměřicích v 5 hod. ráno. V srpnu téhož roku vypukl oheň ve stáji rolníka Karla Mrázka ve Velkém Ježově čp. 23. Vzhledem k tomu, že v místě byla četa sboru s dvoukolovou stříkačkou a během hodiny se dostavila četa ze Smilových Hor s čtyřkolovou stříkačkou, spálil požár jen stáje a kolnu načež byl zlikvidován.

Tímto se další občané přesvědčili o důležitosti a účelnosti hasičského sboru a svoje mínění, které bylo doposud sboru nepříznivé změnili a dokonce se přihlásili za členy sboru. V lednu 1889 obdržel sbor zemskou podporu v částce 200 zlatých. Peníze byly odeslány firmě R. A. Smékal. Další požár, kterého se sbor zúčastnil, vypukl 19. února 1889 ve 20 hod. večer v Radostovicích ve stodole Františka Mrázka. Pro spousty sněhu se do Radostovic se stříkačkou nedostali a proto se vydalo na pomoc mužstvo samo. Do ohně házeli sněhové koule a pomocí seker a háků zachránili mnoho dřeva před zničením. Až potud bylo možné čerpat z pravidelných zápisů Pamětní knihy sboru dobrovolných hasičů ve Smilových Horách a učiněná pojednání jimi doložit. Tím je možné uzavřít první kapitolu, sepsanou o 120-leté činnosti a historii sboru dobrovolných hasičů ze Smilových Hor. Další kapitola zahrnuje činnost sboru s určitými časovými mezerami, neboť pro ně není dokladů ani pamětníků. Týká se období let 1904–1907, dále let válečných 1914–1918 let poválečných 1918–1921. Roku 1908 dovršil sbor 20 let svého trvání. Při valné hromadě konané 1. března 1908 byl zvolen nový výbor:

  • Josef Hojovec – starosta
  • Josef Vančata – jednatel
  • Jakub Kopecký – velitel
  • Emanuel Mareš – podvelitel

Sbor čítal 34 členů činných a 3 členy čestné. V roce 1910 poprvé uhradila obec náklad na pojištění členů sboru. V tomto roce vypukl požár ve Stojslavicích u Vojtěcha Míky. Požár se přes velké úsilí členů sboru a občanů nepodařilo zdolat, jenom omezit na již hořící stavení. Na návrh jednatele byl v tomto roce při sboru založen ochotnický kroužek, v němž účinkovali zvláště mladí členové sboru. V roce 1911 čítal sbor 33 členů činných, 3 členy čestné a 5 členů přispívajících. V roce 1912 byla po několika letech jednání konečně postavena hasičská schráň. Stalo se tak za velké pomoci Spořitelního a záložního spolku ve Smilových Horách, který na postavení věnoval částku 700 Kč. Obec zajistila zdarma dřevo a povozy. V roce 1913 zemřel velitel sboru Jakub Kopecký. Tato ztráta se projevila i na slabší činnosti sboru. Roku 1913 se sbor zúčastnil dvou požárů a to 5. září v Obráticích, kde hořelo stavení Jana a Karla Zemanových. Byly zachráněny jenom okolní budovy a stavení na které hrozilo rozšíření ohně, neboť vál silný vítr. Druhý požár vznikl 9. listopadu, kdy hořely stodoly u statku Maxe Reinera. Za ocenění a aktivitu členů při těchto požárech odměnila První česká pojišťovna darem pro sbor 50 Kč. První světová válka v letech 1914–1918 způsobila, že činnost sboru byla jenom minimální, neboť ze členstva doma zůstalo jenom několik starých členů. První písemné zprávy se nacházejí v knize zápisů ze schůzí valných hromad z roku 1921. Sbor tehdy měl 25 činných členů. V knize zápisů je popsána účast na velkém požáru usedlosti čp. 19 Josefa Albrechta ve Velkém Ježově. Pro velkou mlhu nebyl oheň ze Smilových Hor vidět, až náhodný chodec oznámil, že ve Velkém Ježově hoří. Byl ihned vyhlášen požární poplach a mužstvo ujíždělo k požáru. Když tam přijeli byla již spadlá střecha a hrozilo rozšíření ohně na stavení Josefa Mencla, Josefa Simandla a Jindřicha Albrechta. Bylo zapotřebí vynaložit velké úsilí, aby byly ohrožené usedlosti zachráněny. Banka Slávie odměnila sbor za tento zákrok částkou 40 Kč. Pokladní hotovost v roce 1922 činila 815 Kč. V roce 1923 byla konána valná hromada 8. března za přítomnosti 23 členů. V roce 1925 se účastnil sbor okrskového cvičení v Malém Ježově a v Radvánově a na župním cvičení v Mladé Vožici. Zde bylo poprvé cvičeno s motorovou stříkačkou. Období po II. Světové válce. Období těsně po skončení války nevynikalo přílišnou aktivitou sboru, neboť občané měli jiné starosti. Bylo to období budování nového státu a nové společnosti. Někteří se odebrali do pohraničí, aby jej osídlili. Všude byla snaha uvést život do normálních kolejí a zahladit stopy a škody způsobené okupací a válkou. První písemné záznamy o činnosti sboru jsou z valné hromady 15. února 1948, kdy se sbor sešel v počtu 14 členů, aby zvolil nový výbor a projednal činnosti na tento rok. Byly zvoleni tito funkcionáři:

  • Emanuel Zeman – Obrátice – starosta sboru
  • Ladislav Zeman – Smilovy Hory – velitel
  • Alois Dvořák – Smilovy Hory – pokladník a strojník
  • Jan Vodrážka – Smilovy Hory – jednatel a vzdělavatel
  • Josef Plášil – starosta sboru podal správu o činnosti za okupace
  • Josef Plášil a Karel Svatek odmítli již nadále zastávat své funkce


Další valná hromada byla konána 26. března 1950 stav členů vzrostl na 29 členů, finanční stav vykazoval schodek. Členové byly seznamováni s novým cvičebním řádem a byl uspořádán výlet pro členy a jejich rodinné příslušníky na Macochu.

18. března 1951 byla konána valná hromada na které byl zvolen následující výbor:

  • Emanuel Zeman – předseda sboru
  • Ladislav Zeman – I. místopředseda, referent pro výcvik
  • Karel Svatek – II. místopředseda sboru
  • Jan Vodrážka – jednatel a archivář, kulturní referent
  • Alois Dvořák – pokladník, referent pro školení
  • Ladislav Kolář – organizační referent
  • František Smetana – výcvikový referent
  • František Blažejovský – zdravotní a samaritární referent
  • St. Bleha, Karel Bleha, Alois Hikl – revizoři účtů

Dosavadní sbor dobrovolných hasičů vstupuje do další činnosti od valné hromady pod novým názvem „Místní jednotka čsl. Svazu hasičského“. Byly prováděny prohlídky komínů půdních prostor a budov a také elektroinstalace z důvodů preventivní ochrany proti požáru. V období žní byly obnoveny požární hlídky. V tomto roce byla v budově místní spořitelny získána garáž, čímž byla vyřešena otázka hasičské zbrojnice. Do své další činnosti sbor zahrnul brigádnickou pomoc obci na opravě obecního rybníka, který bude sloužit jako požární nádrž. V roce 1960 dochází k další územní reorganizace a obec se vrací k okresu Tábor. Na výroční schůzi konané 16. prosince 1965, bylo na návrh předsedy sboru Ladislava Zemana jednáno s přítomnými zástupci jednoty ze Stojslavic o sloučení obou jednot, jak již delší dobu požaduje okresní výbor. Jako důvod uvádí finanční zajištění, neboť sloučená jednotka má mít úspěšnější činnost sboru. Zástupci ze Stojslavic se nejprve sloučení zdráhali, ale nakonec souhlasili. Při volbě společného výboru byly zvoleni:

  • Jan Semrád, Stojslavice – předseda
  • Jiří Smetana, Smilovy Hory – velitel
  • Josef Hojovec, Smilovy Hory – jednatel
  • Ladislav Kolář, Smilovy Hory – pokladník
  • František Průša, Stojslavice – materiální technik
  • Josef Matějů a Stanislav Váša – referenti preventisti
  • Vojtěch Vítek, Stojslavice
  • Jan Holub, Smilovy Hory – revizoři účtů

Sboru byl přidělen automobil T–805 pro účely požární ochrany. V tomto roce byla opravena požární zbrojnice a vykonány preventivní prohlídky komínů domů. Při výroční schůzi bylo konstatováno, že je nutné lépe vybavit sbor a doplnit výstroj a výzbroj, zajistit dostatek pohonných hmot a technického vybavení. Bylo poukázáno na nedostatečnou finanční dotaci ze strany obecního úřadu. Sdružení hasičských sborů Stojslavic a Smilových Hor nemělo dlouhého trvání a již na výroční členské schůzi 6. prosince 1962 je předsedou přednesen návrh na vytvoření samostatného sboru ve Stojslavicích. Na této výroční členské schůzi bylo v závěru jednání dohodnuto informovat okresní výbor nejpozději do konce ledna 1970. Na výroční členské schůzi konané 6. ledna 1972 za přítomnosti 16 členů byli do výboru zvoleni tito členové :

  • Karel Bleha – předseda
  • Ladislav Kolář – velitel
  • Josef Hojovec – jednatel
  • Karel Kazda – pokladník
  • Josef Pazderka – preventista
  • Josef Dvořák – mat. technický referent
  • František Vitovský – referent pro výchovnou práci
  • Josef Zeman, Karel Svátek, František Fara – revizoři účtů

Na okrskové schůzi konané 7. března 1972 ve Smilových Horách bylo jednáno o provedení námětového cvičení ve Stojslavicích a zřízení požární nádrže dále pak o námětovém cvičení v Obráticích kde se cvičila dálková doprava vody. V tomto roce se sbor účastnil okrskového cvičení v Bradáčově kde obsadil 2 místo.

Sbor se účastnil hašení požáru stohu slámy ve Smilových Horách. V roce 1973 se sbor účastnil hašení požáru v Malém Ježově, okrskové cvičení bylo ve Smilových Horách místní sbor obsadil 4 místo. Na výroční členské schůzi sboru konané 22. listopadu 1980 byli zvoleni následující funkcionáři :

  • Karel Bleha – předseda
  • Jiří Smetana – místopředseda
  • Ladislav Kolář – velitel
  • Josef Pazderka – preventista
  • Josef Hojovec – jednatel
  • Karel Kazda – pokladník
  • Josef Dvořák – mat. tech. referenting
  • Miroslav Mrázek – organizační referent
  • František Vitovský – politicko výchovný referent
  • Jiří Sibal – referent pro mládež
  • Jan Šitler – referent branné výchovy
  • Josef Zeman , Karel Svátek , Karel Váša – revizoři účtů

Sbor přispěl brigádnickou činností na výstavbě místní kanalizace a požární nádrže. V rámci kulturních akcí sbor uspořádal zájezd na Šumavu a na estrádní program do Prahy. V roce 1983 byl uspořádán pro členy zájezd do Prahy spojený s návštěvou Národního muzea a večerního estrádního vystoupení v Hloubětíně. Sbor pomohl obci s výstavbou vodovodu. V roce 1986 bylo sboru přiděleno speciální hasičské auto A–30. Řidičem tohoto vozidla byl ustanoven Cihelna Josef a Karel Zeman.

V roce 1988 místní sbor dobrovolných hasičů oslavil 100 let od založení sboru. Oslavy byly uskutečněny 18. června 1988. Hlavní část oslav proběhla na místním hřišti, kde byla provedena ukázka hašení motorového vozidla a ukázka techniky požárním útvarem z Tábora. Poté proběhl slavnostní nástup požárních družstev okrsku a proběhla okrsková soutěž v požárním sportu. Po ukončení následovalo občerstvení všech účastněných sborů v místním pohostinství, kde se poté konala taneční zábava. Počasí bylo po celý průběh oslav slunečné. V průběhu dne byla uspořádána výstava kronik obce a prvních zápisů o činnosti sboru v místnosti obecního úřadu. Rovněž byla vydána publikace kde bylo popsáno 100 let sboru. Z níž bylo převážně čerpáno při sepsání této publikace. Zápis z valné hromady konané 25. prosince 1991 ve 20 hod. v místním pohostinství ve Smilových Horách za účasti 18 členů. Zprávu velitele, přednesl p. Mrázek. Uskutečnění námětového cvičení v rámci okrsku, účast na okrskové soutěži v požárním sportu ve Vodici. Dále přednesl zprávu o novém názvu ústředního orgánu Sbor hasičů Čech, Moravy a Slezka. Po delší debatě byly zvoleni tito členové výboru:

  • Josef Cihelna – starosta
  • Ing. Mrázek Miroslav – velitel
  • Pazderka Jiří – zástupce velitele
  • Kazda Karel – hospodář
  • Hojovec Jiří – jednatel
  • Kazda Milan – strojník
  • Vítek Miloslav – pomocný strojník
  • Pazderka Josef – preventista
  • Svátek Karel, Váša Karel – revizoři účtů

V roce 1992 bylo provedeno námětové cvičení v rámci okrsku v Malém Ježově kde se nacvičovala dálková doprava vody. Za krátkou dobu vnikl požár stohu slámy ve Velkém Ježově v blízkosti kravína. Při hašení tohoto požáru byla provedena dálková doprava vody. Díky připravenosti a součinnosti sborů při námětovém cvičení nevznikly velké škody na majetku. V roce 1993 se sbor účastnil okrskové soutěže v Malém Ježově s velmi slušným umístněním. Sbor se účastnil při likvidaci požáru v Říšnici, u požáru bylo přítomno 5 sborů. Výroční členská schůze konaná 2. prosince 2000 v místním pohostinství za účasti 13 členů. Velitel zhodnotil činnost sboru připomněl jeho účast na okrskovém cvičení a zdůraznil omlazení sboru zejména jeho činovníků, aby se nechal realizovat průběh výcvikového roku. Dále byla provedena oprava požární zbrojnice a oprava čepu u hasičské nádrže. Zprávu o stavu pokladny přednesl pokladník Karel Kazda. Celkový příjem včetně zůstatku 8 701 Kč vydání 2 460 Kč zůstatek 6 245 Kč. Dále bylo odhlasováno že si členské příspěvky bude hradit každý sám. V období let 2000–2005 se sbor účastnil okrskových soutěží se střídavými úspěchy. V roce 2005 po dohodě s obecním úřadem byla provedena brigáda na místním hřbitově na opravu chodníků, této akce se účastnili převážně mladší členové sboru. Za tuto brigádu sbor obdržel 9 845 Kč.

8. prosince 2006 se konala výroční valná hromada sboru v místním pohostinství za účasti 13 členů. Byli zvoleni členové výboru:

  • Radek Sibal – starosta
  • Vítek Miloslav – velitel
  • Hojovec Jiří – jednatel
  • Vítek Karel – pokladník, strojník
  • Míchal Miroslav – pomocný strojník
  • Míchal Jiří – preventista

Dále byla vytvořena zásahová jednotka ve složení:

  • Miloslav Vítek – velitel
  • Karel Vítek – strojník, řidič
  • Jiří Míchal
  • Miroslav Míchal
  • Radek Sibal
  • Ivan Šašek

12. března 2007 vznikl požár kolny u p. Svátka. Požár byl v dopoledních hodinách a díky brzkému zásahu převážně starších členů se požár nerozšířil na okolní budovy. Sboru bylo přiděleno zásahové vozidlo T–148 z Mladé Vožice. Díky obecnímu úřadu se auto nastříkalo a připravilo na STK. Musela se vyměnit vjezdová vrata do hasičské zbrojnice z důvodu zateplení. Nová vrata stála 55 000 Kč. Díky obecnímu úřadu se tyto akce povedly a především díky starostovi obce a členu sboru p. Josefu Dvořákovi.

Toto je tedy přehled činnosti Sboru dobrovolných hasičů ve Smilových Horách za období sto dvaceti let od jeho založení.

Napsat komentář